Musím vám napsat, kolik mám každý den práce. Je to hrůza!!!

Když se začíná šírat, mám důležitý úkol - probudit paničku. To se provádí tak, že vstanu ze svého místa na kraji postele a začnu chodit nahoru a dolů. Když jdu nahoru, mazlím se o paničku. A dělám to tak dlouho, až zazvoní budík. Pak utíkám k ledničce, abych se najedla. Ale panička si uvaří kafe a jde do takové malé místnůstky a tam sedí. Tak tam jdu taky a chodím sem a tam, předu a předu, taky se musím pečlivě umýt, a pak jdu za ní do koupelny, otírám se jí o nohy a vysvětluju jí, že mám hlad. Pak utíkám zase k lince a netrpělivě čekám, až dostanu maso. To spořádám a pak si navrch dám mlíko. Protože se napucnu, někdy se mi stane, že mlíko ublinknu. No bóže, ne? Ale panička říká, že dostanu nové jméno a budu se jmenovat Mindulka Blinkulka. No řekněte, líbilo by se vám to?

No, pak si jdu k paničce pro pohlazení a lehnu si na gauč. A předu a předu. Pak panička odejde pryč a mně někdy zajímá, kam jde, ale ze dveří se nehrnu. Jenom se podívám, co tam dělá.

Taky si musí hrát s hračkama, co mám. Honím míčky, ty chrastí a já lítám za nima. Taky musím cvičit s hrací myškou, kterou vyhazuju, a taky s klubíčkem. Taky se někdy honím za vlastním ocáskem, ale on pořád utíká... Anebo taky lítám po bytě a předstírám, že mně někdo honí. Ale to dělám většinou jenom když je panička doma, protože je to zábavnější, když mně ona taky honí. No a po takové námaze si musím zase zdřímnout.